Kráčím ranní rosou
tvůj úsměv na rtech
když říkáš miluji tě
doteky vlhké trávy
probouzí mé tělo
zahrado nádherná
vyšla jsem z domu
nadechnout se
štípnout do tváře
ne, nezdá se mi to
snesl bych ti modré z nebe
říkají oči, do kterých se dívám
zatímco mi prsty tak trochu neohrabaně pročesáváš vlasy
vůně květin se mísí
s vůní tvého parfému
zůstaň navždy
zašeptáš mi do vlasů
a téměř neslyšně
dokončíš své vyznání
hledal jsem tě
celý život
